Nové nařízení EU o obalech přinese pro e-commerce prostředí zejména pro malé a střední firmy velké komplikace v oblasti optimalizace balení, výběru materiálů a dodržování nových regulačních požadavků. To musí vést k změnám v provozních postupech a zvýšit tlak na náklady těžce zkoušených českých e-commerce firem. Platforma IT People si téma udržitelnosti uvědomuje, jedná však o ekologicky stejně účinných a zároveň méně e-commerce společnosti zatěžujících postupech.

Nové nařízení EU o obalech bude mít významný dopad na e-commerce prostředí, a to z několika důvodů:

Minimalizace obalů

Nařízení stanoví, že od 1. ledna 2030, nebo 36 měsíců po nabytí účinnosti příslušných delegovaných aktů, musí být maximální poměr prázdného prostoru v seskupených, transportních a obalech pro e-commerce omezen na 50 %. To znamená, že e-commerce společnosti budou muset optimalizovat své balení, aby minimalizovaly zbytečný prostor, což může vést k úpravám logistických a balicích procesů.

Recyklovatelnost a recyklovaný obsah

Všechny obaly uvedené na trh musí být recyklovatelné do roku 2030 a do roku 2035 musí být recyklovatelné obaly recyklovány ve velkém měřítku. Navíc, pro opakovaně použitelné plastové obaly je stanoven minimální recyklovaný obsah 35 %, a pro jednorázové obaly minimálně 30 % pro roky 2030 a 2040. E-commerce společnosti budou muset zajistit, že jejich obaly splňují tyto požadavky, což může vyžadovat změny v materiálech a dodavatelských řetězcích.

Zákazy určitých druhů obalů

Nařízení zakazuje obaly obsahující per-a polyfluorované alkylsubstance (PFAS) nad určité limity, což může ovlivnit výběr materiálů pro obaly používané v e-commerce.

Udržitelnost a environmentální odpovědnost

E-commerce společnosti budou muset více investovat do udržitelných obalových řešení a zohlednit environmentální dopady svých obalů, což může ovlivnit jejich obchodní strategie a marketing.

Připravované nařízení Evropské unie zasahuje i mimo prostředí e-commerce

Připravované nařízení Evropské unie o obalech a odpadech má být aplikovatelné ve všech členských zemích bez možnosti odchylné domácí právní úpravy, s účinností od 1. ledna 2029. Nařízení bylo dohodnuto mezi Radou EU a Evropským parlamentem, ačkoli Evropská komise má k němu výhrady.

Klíčové oblasti nařízení (i mimo prostředí e-commerce):

• Recyklovatelnost obalů: Všechny obaly musí být recyklovatelné do roku 2030 a recyklovány ve velkém měřítku do roku 2035.
• Zákaz určitých druhů obalů: Zahrnuje zákaz obalů obsahujících PFAS nad určité limity.
• Pravidla pro zálohové systémy a systémy opětovného použití: Zálohování plastových nápojových obalů musí být prováděno prodejci s prodejní plochou větší než 100 m².
• Pravidla pro možnost zákazníků využívat vlastní obaly: Týká se obchodů a gastro zařízení.
• Minimalizace obalů: Stanovení maximálního poměru prázdného prostoru v obalech.
• Recyklovaný plastový obsah: Minimální recyklovaný obsah pro plastové obaly do roku 2040.

Nařízení se zaměřuje na omezení plastových obalů, což je kritizováno jako porušení zásady rovného zacházení, protože jiné materiály nejsou tak přísně regulovány.

Česká republika navrhuje vlastní nekoncepční řešení o obalech

Český kontext je komplikovaný, protože česká novela zákona o obalech byla navržena před přijetím EU nařízení, nyní je v připomínkovém řízení a čelí kritice a odporu různých organizací a institucí.

Ministerstvo životního prostředí ČR navrhlo rozsáhlou novelu zákona o obalech ještě před přijetím EU nařízení. Tato novela se v mnohém překrývá s navrhovaným nařízením EU, například v zavedení zálohového systému pro plastové obaly.

Účinnost české novely byla původně navržena na 1. ledna 2026, což je dříve než předpokládaná účinnost EU nařízení (1. ledna 2029). Tento termín považuje TP IT People jako příliš brzký, protože by se ne všichni prodejci stihli na spuštění a vybudování zálohovacího systému připravit.

Proti české novele se postavily různé organizace a instituce, včetně Svazu obchodu a cestovního ruchu, Hospodářské komory, Technologické platformy IT People, mnoha obcí a několika ministerstev. Důvodem byla nejistota, zda se návrh systému podle novely bude shodovat s navrhovaným EU nařízením, a také další důvody.

Osud české novely je v současnosti nejistý vzhledem k překrývání s připravovaným EU nařízením a odporu různých stran. Česká novela například počítá s jediným dominantním poolingovým systémem pro celou ČR, což může být v rozporu s EU nařízením, které stanoví, že poolingové společnosti nesmí přesahovat 40% tržního podílu. V případě zálohování se v českém kontextu řešily otázky jako započítávání plochy u benzinek do limitu 100 m² pro povinné zálohování, a možnost poskytovat body a slevy do zákaznického systému jako odměnu za vrácení zálohovaného obalu.